Jizva není jen stopa na kůži a kosmetický problém. Je to místo, kde tělo prošlo výraznou změnou. Každá jizva nese svůj příběh…a také své fyzické i emoční důsledky. Jizva po porodu nebo operaci může být malá, ale její vliv na tělo může být velký. Často ovlivňuje pohyb, dýchání, svalovou aktivaci, pánevní dno, trávení i intimní komfort. Může bolet, táhnout, nebo způsobovat potíže, které si s ní na první pohled nespojíte.
Profesor Lewit (neurolog, zakladatel rehabilitace v Česku) říkal, že: „Jizva je porucha, která se nikdy nespraví sama.“ Je třeba s ní pracovat, jinak může dlouhodobě ovlivňovat pohybové stereotypy
Jizva se nikdy netýká jen místa, kde se nachází. Fascie (pojivová tkáň) propojují celé tělo, změněné napětí a přilnavost fascie mohou ovlivnit vzdálené struktury (páteř, pánev, hrudník). Jizvy často způsobují tzv. poruchu aferentace (změněný tok informací z tkání do mozku), což může vést k bolestem a dysfunkcím i mimo oblast jizvy. Jizva tedy není jen pasivním pozůstatkem operace či úrazu, ale aktivně ovlivňuje pohyb a nervosvalovou regulaci.
Pokud je jizva tuhá, či bolestivá, může způsobovat:
Po porodu či operaci je tělo citlivé. Jizva může nést nejen fyzickou bolest, ale i strach z doteku, pocit zranitelnosti, napětí v oblasti pánve, emoční zranění po komplikovaném porodu či zákroku.
Tělo jizvu zacelí, ale často:
Správná péče o jizvu proto není luxus. Je to součást uzdravování celého těla i psychiky. Pomáhá obnovit pružnost, citlivost a volný pohyb tkání — a tím i celkové pohodlí.
Jemné, ale účinné techniky zaměřené na:
